UPOZORNĚNÍ: od 19.4.2022 do 22.4.2022 máme z technických důvodů ZAVŘENO. Přijaté objednávky budeme expedovat až od 25.4.2022.
V tomto prvním dílu si na úvod stručně představíme obsah celého seriálu, abychom ...
Zvolit vhodný výkon krbu pro určitý vytápěný prostor je velice důležité. Obzvláš ...
V minulém dílu jsme si vysvětlili, jak zvolit vhodný výkon krbu, což se pak v př ...
Tento díl berte jako naše doporučení k nákupu krbové vložky. Tedy podobně jako k ...
Obestavby teplovzdušných (a teplovodních) krbů se v současné době většinou staví ...
V tomto seriálu se věnujeme zejména krbu teplovzdušnému, tedy krbu, který předáv ...
V dnešním pokračování si řekneme, jaké požadavky musí splňovat místo a prostor, ...
Minule jsme si vysvětlili, k čemu je dobré přivádět vzduch pro spalování z exter ...
Než začneme se stavbou našeho příkladového krbu, řekneme si, jak bude vypadat, j ...
V tomto dílu začneme se stavbou našeho příkladového krbu. Pustíme se do první et ...
V minulém dílu jsme začali se stavbou našeho příkladového krbu a zhotovili jsme ...
Minule jsme si ukázali, jak správně ustavit krbovou vložku krbu, a nyní ji už te ...
V předchozím dílu jsme napojili krbovou vložku kouřovodem na komín, a nyní se ta ...
V minulém dílu jsme dostavili celou krbovou komoru a nainstalovali ventilační mř ...
Konečně jsme se dostali na konec našeho povídání o návrhu a stavbě teplovz ...
V tomto dodatkovém dílu našeho seriálu si představíme možnosti rozvodu teplého v ...
DalšíV tomto dílu začneme se stavbou našeho příkladového krbu. Pustíme se do první etapy stavby – zhotovení zadní stěny krbové komory přiléhající ke zdi místnosti. Tato stěna bude mít za úkol co nejvíce zabránit prostupu tepla z krbové komory do zdi za krbem, tedy jednoduše řečeno – vytvořit tepelnou izolaci mezi krbem a zdí místnosti.
Obsah dílu:
Napřed trochu teorie. Jak už víme z předchozích dílů, dle české normy nesmí povrchová teplota stavebních konstrukcí přiléhajících ke krbu (např. zeď za krbem) působením krbu přesáhnout teplotu 85 °C (případně dle slovenské normy nesmí přesáhnout teplotu okolí o víc než 65 K). Přitom v některých místech uvnitř krbové komory (obvzláště kolem krbové vložky) dosahuje vzduch teploty až 250 °C. Proto musíme krbovou komoru a přiléhající zdi místnosti od sebe dostatečně tepelně izolovat.
Zároveň ani nechceme, aby nám teplo z krbové komory unikalo do těchto přilehlých zdí. Naopak, potřebujeme, aby se od nich jakoby "odráželo" a odcházelo z krbové komory tak, jak si přejeme, tedy prouděním přes konvekční otvory ("ventilační mřížky") nebo i sáláním přes pohledové stěny krbu, které můžeme zhotovit z vhodného sálavého materíálu s dobrou tepelnou vodivostí.
Jedním z řešení (které doporučují normy), jak od sebe krbovou komoru a okolní zdi izolovat, je použít kombinaci izolace vhodné tloušťky a odvětrávané vzduchové mezery. Jednoduše řečeno, příslušné stěny krbové komory zhotovíme z tepelně-izolačního materiálu (obvykle z kalcium-silikátových nebo vermikulitových desek) tloušťky alespoň 40 mm a k tomu ještě navíc mezi těmito stěnami a přilehajícími zdmi vytvoříme odvětrávanou vzduchovou mezeru, alespoň 4 cm širokou. Krb si tak můžeme představit jako nějakou skříň s horkým vzduchem, kterou postavíme ke zdi (případně do rohu místnosti), ale "nenalepíme" ji úplně na zeď (případně do rohu), ale necháme mezi ní a zdí (případně zdmi) vzduchovou mezeru 4 cm.
Funkce odvětrávané vzduchové mezery je důležitá. Izolace totiž sice prostup tepla výrazně sníží, ale nezamezí mu úplně. A tak určité množství tepla projde až za izolační stěnu krbové komory. Pokud bychom toto teplo nikam neodváděli, hromadilo by se na rozhraní mezi stěnou komory a zdí a teplota na povrchu zdi by tak postupně rostla. A po určité době provozu krbu by zcela jistě došlo k překročení zmiňované předepsané maximální teploty 85 °C. Proto musíme teplo za izolací neustále odvádět pryč prouděním vzduchu skrz mezeru.
Obr. 1: Izolace krbové komory a zdi pomocí izolační stěny a odvětrávané mezery
Tento způsob izolace použijeme i v případě našeho příkladového krbu, u kterého je zadní stěna komory jedinou stěnou, kterou bude krb přiléhat ke zdi místnosti.
Nejdříve si na zeď naznačíme středovou osu krbu. Krb bude stát přesně pod vstupem do komínu, bude tedy v ose komínu. Šířka krbu bude 1000 mm (využijeme tak přesně delší rozměr izolačních desek).
Abychom mezi zadní stěnou komory a zdí vytvořili vzduchovou mezeru (požadované šířky cca 4 cm), nařežeme z izolačních desek (tloušťky 40 mm) úzké pásy (šířky cca 10 cm), které nalepíme ve svislém směru na zeď (pro lepení pásů na zeď použijeme lepidlo pro dané izolační desky). A teprve až na tyto pásy budeme lepit izolační desky tvořící zadní stěnu krbové komory. Pásy nám tedy vymezí požadovanou mezeru 4 cm.
Na tyto pásy se později budou lepit i obě boční stěny krbu, a proto je nalepíme po celé výšce krbu, od podlahy až po strop. Ale pozor – pásy neumisťujeme až na okrajích šířky krbu, ale "uskočíme" s nimi na každé straně o 40 mm (logicky, o tloušťku boční stěny krbu).
Kolem vstupu do komínu musíme také nalepit izolaci, aby byl kouřovod při průchodu odvětrávanou mezerou izolován.
Vše je patrné z následujících obrázků.
Obr. 2: Na zeď nalepíme 100 mm široké pásy nařezané z izolačních desek a odizolujeme také vstup do komínu
Obr. 3: Pásy umístíme z každé strany 40 mm od kraje krbu
Obr. 4: Na pásy nalepíme zadní stěnu krbové komory
Zadní stěnu komory nalepíme do výšky stropu krbové komory. Abychom umožnili odvětrávání vzduchové mezery, vytvoříme při lepení zadní stěny dole u podlahy mezeru cca 50 mm. Tudy bude dole vstupovat chladný vzduch do mezery mezi zadní stěnou krbové komory a zdí, následně bude postupovat nahoru, kde bude vycházet do prostoru izolační komory.
Obr. 5: Dole u podlahy ponecháme mezeru 50 mm pro vstup "odvětrávacího" chladného vzduchu
Poznámka:
Uvedený způsob odvětrání vzduchové mezery není bohužel v souladu s normou. Ta totiž uvádí, že "odvětrávaná vzduchová mezera nesmí být funkčně spojena s krbovou komorou", což v tomto případě není dodrženo – vzduch vstupuje do vzduchové mezery dole u podlahy z prostoru krbové komory. Obecně vzato je tento požadavek normy logický, neboť například u sálavého akumulačního krbu (s uzavřenou krbovou komorou) horký vzduch v komoře neustále cirkuluje, a tak i u podlahy komory jsou vysoké teploty (mimochodem u sálavého krbu musíme vždy izolovat i podlahu krbové komory). Potom je jasné, že by nám tento horký vzduch přímo vstupoval do vzduchové mezery mezi stěnu komory a zeď – a to je samozřejmě nepřípustné!
Avšak v případě teplovzdušného krbu je teplota vzduchu u podlahy pokojová, v této úrovní jsou i poměrně velké vstupní konvekční otvory, vzduch tam z principu nikdy nemůže dosáhnout vyšší teploty.
Řešení se vstupem vzduchu do odvětrávané mezery z krbové komory je u teplovzdušných krbů používané proto, že je "šikovně" skryto uvnitř komory. Pokud bychom chtěli vyhovět normě, museli bychom udělat zadní stěnu komory až k podlaze (bez vynechané mezery 5 cm) a tak zcela oddělit krbovou komoru od odvětrávané mezery. Potom bychom ale museli najít nějaký jiný způsob, jak vytvořit někde dole u podlahy místnosti z boku krbu vstupy vzduchu do odvětrávané mezery. Takové vstupy budou na krbu vždy viditelné a budeme asi muset řešit jejich zakrytí.
Dnes jsme si již prošli první důležitou etapu stavby našeho příkladového krbu – vytvoření zadní stěny krbové komory s odvětrávanou mezerou coby tepelné izolace mezi krbovou komorou a přiléhající zdí za krbem. Příště budeme pokračovat ustavením krbové vložky s ohledem na minimální předepsané odstupy stěn budoucí krbové komory od pláště vložky.
Předchozí díl | Další díl |
Připravili jsme pro Vás návody na stavbu krbu, rady pro práci