Stavba krbu: 16. díl – Rozvod teplého vzduchu od krbu do dalších místností

V tomto dodatkovém dílu našeho seriálu si představíme možnosti rozvodu teplého vzduchu od krbu do vzdálenějších místností domu. Řekneme si, co je to otevřený a uzavřený teplovzdušný rozvod a podrobněji si ukážeme příklady otevřeného rozvodu s přirozenou a nucenou cirkulací vzduchu.

• Teplovzdušný rozvod – otevřený nebo uzavřený
• Teplovzdušný rozvod otevřený
  • Základní požadavky
  • Cirkulace – přirozená nebo nucená
  • Rozvod s nucenou cirkulací (s ventilátorem)
  • Rozvod s přirozenou cirkulací
• To je vše - konec seriálu

Teplovzdušný rozvod – otevřený nebo uzavřený

V případě, že chceme teplo z teplovzdušného krbu rozvést i do jiných místností domu, můžeme k tomu účelu zbudovat tzv. teplovzdušný rozvod. Ten může být otevřený nebo uzavřený.

My se v našem seriálu budeme věnovat jen tzv. otevřenému teplovzdušnému rozvodu, u kterého teplý vzduch z krbové komory teplovzdušného krbu proudí přímo do prostoru vytápěných místností a po ochlazení se vrací (přes pootevřené dveře apod.) zpět do místnosti s krbem.

Kromě tohoto způsobu ale existuje i tzv. uzavřený teplovzdušný rozvod ("hypokaust"). V takovém rozvodu proudí teplý vzduch z krbové komory speciálními kanály (zabudovanými ve stěnách budovy) do jednotlivých místností domu, kde předává svou tepelnou energii pomocí teplosměnných ploch zabudovaných ve stěnách místností (tedy sáláním) a následně se po ochlazení vrací zpětnými kanály zpět do krbové komory. Celý okruh kanálů je zcela uzavřený a cirkulace vzduchu v nich je přirozená – teplý vzduch stoupá vzhůru, ochlazený se vrací zpět dolů ke krbu. Zbudování hypokaustového rozvodu je však (přes jeho nesporné výhody) v porovnání s otevřeným rozvodem nákladnější a většinou je třeba s ním počítat již při stavbě samotného domu.

Teplovzdušný rozvod otevřený

Pokud tedy chceme vytvořit rozvod vzduchu poměrně jednoduchým a nenákladným způsobem, použijeme teplovzdušný rozvod otevřený.

Základní požadavky

Teplovzdušné rozvody se budují pomocí k tomu určených komponentů (kanálů, ohebných potrubí, rozboček, spojek, redukcí atd.), které mají reakci na oheň třídy A1.

Vzduch proudící rozvodem může dosahovat teploty až 100 °C. Přitom dle normy nesmí teplota povrchu vnější strany rozvodu přesáhnout teplotu +85 °C. Proto musí být rozvod dostatečně izolován. Kromě požární bezpečnosti je dalším důvodem pro dobrou izolaci rozvodu pochopitelně i to, aby nedocházelo ke ztrátám tepla průchodem přes nevytápěné prostory a hlavně aby nedocházelo ke kondenzaci teplého vzduchu na studených vnitřních stěnách rozvodu (množství kondenzátu by u neizolovaného rozvodu bylo značné!).

Zakončení vývodů rozvodu v jednotlivých místnostech se nejčastěji realizuje pomocí ventilačních mřížek (většinou s regulační žaluzií) nebo ventilačních talířů (také s regulací otevření). Doporučuje se ponechat jeden z vývodů zakrytý jen mřížkou bez žaluzie (tedy bez možnosti ji uzavřít), aby nedošlo nedopatřením k uzavření všech vývodů současně.

Velice důležité je, abychom umožnili cirkulaci vzduchu, tedy, aby měl chladný vzduch z vytápěných místností možnost proudit zpět do místnosti s krbem. Jinými slovy, aby rozvod fungoval, musíme nejen dodávat do vytápěných místností teplý vzduch, ale také umožnit ochlazenému vzduchu z místnosti odejít. Jinak by neprobíhala cirkulace. Navíc by mohlo docházet k tlakovým rozdílům mezi různými místnostmi (ve vytápěných místnostech přetlak, v místnosti s krbem podtlak), na které jsou někteří lidé citlivější a mohly by jim způsobovat nekomfortní pocity. Pro umožnění cirkulace můžeme nechávat pootevřené dveře nebo alespoň odstranit prahy pode dveřmi.

Obr. 1: Komponenty teplovzdušného rozvodu

Cirkulace – přirozená nebo nucená

Cirkulace vzduchu může být buď přirozená (teplý vzduch stoupá vzhůru, studený proudí dolů) nebo nucená (pomocí ventilátoru).

Přirozenou cirkulaci můžeme logicky využít jen pro vytápění místností v patře nad krbem. Zároveň klesá účinnost rozvodu se zvětšujícími se vodorovnými úseky rozvodu. Výhodou je naprosto tichý provoz (bez ventilátoru).

Pokud ale potřebujeme dostat teplý vzduch do místností ve stejném podlaží (například v bungalovu) nebo dosahují vodorovné úseky rozvodu větších délek (přes 3 metry), nevyhneme se použití ventilátoru, který vytvoří nucený oběh.

Rozvod s nucenou cirkulací (s ventilátorem)

Jako první v pořadí si představíme rozvod s nucenou cirkulací – s ventilátorem. Příklad takového rozvodu pro vytápění jednopodlažního bungalovu vidíme na obrázku 1.

Obr. 2: Rozvod teplého vzduchu s nucenou cirkulací – s ventilátorem

Celý rozvod je umístěn nad stropem na půdě. Ventilátor nasává teplý vzduch z krbové komory (před ventilátorem je zařazen ještě filtr prachových částic) a rozvádí jej pomocí ohebného tepelně-izolovaného potrubí do jednotlivých místností. Pro rozvětvení rozvodu do čtyř místností je použita rozbočovací skříňka. Vývody jsou na koncích zakryty ventilačními mřížkami.

Rozvod záměrně není zaveden do koupelny, neboť by v době nečinnosti rozvodu docházelo ke vnikání značně vlhkého vzduchu z koupelny do rozvodu a k jeho nežádoucí kondenzaci uvnitř rozvodu.

Nyní si provedení rozvodu podrobně popíšeme.

Rozvod ústí v prostoru krbové komory. Celý úsek uvnitř krbové komory vytvoříme pomocí ohebného hliníkového (neizolovaného) potrubí. Průchodem přes strop krbové komory přechází neizolované potrubí na ohebné izolované potrubí (to je logické, nad stropem krbové komory je již pokojová teplota, a rozvod musí být tepelně izolován). Pro spojení neizolovaného a izolovaného potrubí použijeme spojku a stahovací pásky.

Ve stropu krbové komory vytvoříme při stavbě krbu kruhový otvor vhodného průměru (pro izolované potrubí 160 mm otvor cca 170 mm) a strop v ose otvoru rozdělíme na dvě části, abychom mohli izolované potrubí v otvoru natěsno sevřít.

Obr. 3: Přechod mezi neizolovaným a izolovaným potrubím sevřeme natěsno přes izolaci ve stropu krbové komory – řez stropem komory

Filtr prachových částic a ventilátor umístíme již nad stropem místnosti (na půdě) nad krbem, co nejblíže krbu (ventilátory jsou totiž opatřeny teplotním čidlem, které řídí spouštění a vypínání ventilátoru, a proto, aby se na začátku topení k čidlu ventilátoru dostal přirozeným stoupáním teplý vzduch a spustil ventilátor, doporučuje se, aby byl úsek rozvodu mezi krbem a ventilátorem maximálně 4 metry).

Obr. 4: Filtr a ventilátor na půdě nad krbem

Pro propojení filtru a ventilátoru použijeme krátký kousek izolovaného potrubí. 

Obr. 5: Propojení mezi ventilátorem a filtrem

Spojení izolovaného potrubí a určitého komponentu rozvodu se provádí tak, že vnitřní hadici potrubí nasuneme na hrdlo komponentu a stáhneme páskou. Nakonec přes spoj nazpátek přesuneme izolaci a můžeme opět stáhnout páskou.

Obr. 6: Vytvoření spoje mezi izolovaným potrubím a komponentem rozvodu

Jednotlivé úseky rozvodu k vytápěným místnostem by měly být pokud možno přibližně stejně dlouhé a zároveň co nejkratší a nejpřímější. Proto umístíme rozbočovací skříňku zhruba do geometrického středu mezi jednotlivé vývody.

Obr. 7: Úseky rozvodu by měly být stejně dlouhé, co nejkratší a nejpřímější

Zároveň je vhodné umístit vývody v místnostech (pokud možno) co nejdál od dveří místnosti.

Napojení izolovaného potrubí na ventilační mřížky na koncích vývodů je jednoduché díky tzv. redukcím do mřížky. Redukce se standardně napojí na izolované potrubí a stáhne páskou a následně se nacvakne na montážní rámeček ventilační mřížky.

Obr. 8: Redukce do mřížky – napojení potrubí rozvodu na ventilační mřížku

Montážní rámeček ventilačních mřížek Parkanex mají speciální "ouška" umožňující snadnou instalaci mřížky do sádrokartónového podhledu.

Obr. 9: Instalace ventilační mřížky Parkanex do sádrokartónového podhledu

Výkon ventilátoru se doporučuje volit tak, aby byl schopen "vyměnit" zhruba 2 až 3 krát za hodinu souhrnný objem vzduchu ve vytápěných místnostech. Pokud tedy máme například celkový objem rozvodem vytápěných místností 250 m³, zvolíme ventilátor s výkonem 600m³/h.

Pro další regulaci výkonu ventilátoru můžeme využít regulátory otáček motoru ventilátoru. Snížením výkonu dosáhneme i tiššího chodu ventilátoru (i při plném výkonu je ale hlučnost ventilátorů nízká a převažuje spíše aerodynamický hluk proudícího vzduchu).

Rozvod s přirozenou cirkulací

Nakonec si ještě ukážeme příklad rozvodu s přirozenou cirkulací (bez ventilátoru), pro vytápění 3 místností v 1. patře dvoupodlažního domu.

Obr. 10: Rozvod teplého vzduchu s přirozenou cirkulací

Rozvod opět začíná uvnitř krbové komory – tentokrát jsou použita dvě potrubí – následně prochází stropem do patra. Tam je rozvod realizován pomocí obdélníkového potrubí umístěného do skladby podlahy (kročejová izolace + betonový potěr). Vývody v jednotlivých místnostech jsou opět zakryty ventilačními mřížkami se žaluzií.

Popišme si rozvod podrobně.

Stejně jako u předchozího rozvodu přechází potrubí z neizolovaného na izolované průchodem přes strop krbové komory. 

Obr. 11: Přechod mezi neizolovaným a izolovaným potrubím sevřeme natěsno přes izolaci ve stropu krbové komory

Izolované potrubí pak vede přes strop, kde ho napojíme na obdélníkové potrubí pomocí redukce 90° na 150x50/kruhové potrubí. Samotný obdélníkový rozvod vytvoříme pomocí rovných dílů, spojek, kolen, rozvětvení atd.

Obr. 12: Rozvod v podlaze 1. patra pomocí obdélníkového potrubí

Pro vývody použijeme redukce do mřížky, do kterých zasuneme ventilační mřížky.

Obr. 13: Redukce do mřížky s ventilační mřížkou

Spoje rozvodu pojistíme přelepením žáruvzdornou lepící páskou. 

Obr. 14: Spoj rozvodu přelepený žáruvzdornou hliníkovou lepící páskou

Celý rozvod tepelně zaizolujeme izolačním obalem.

 

Obr. 15: Rozvod v tepelně-izolačním obalu

To je vše - konec seriálu

Dnes jsme si doplnili náš seriál o popis rozvodu teplého vzduchu do dalších místností domu. Doufáme, že se Vám seriál líbil a že jste v něm nalezli pár nových užitečných informací, které Vám pomohou při návrhu a stavbě Vašeho krbu.