Rady a návody

V tomto prvním dílu si na úvod stručně představíme obsah celého seriálu, abychom věděli, co nás čeká, a pak už se hned pustíme do první kapitoly, kde si objasníme, co to vlastně krb je, a definujeme si jeho základní části. V druhé polovině tohoto dílu si řekneme, jak se krby dělí podle způsobu předávání jejich tepla, a krátce si jednotlivé typy krbu popíšeme.

Zvolit vhodný výkon krbu pro určitý vytápěný prostor je velice důležité. Obzvláště v dnešní době nízko-energetických domů musíme dávat pozor na to, abychom to s výkonem nepřehnali. V tomto dílu si nejprve vysvětlíme, čím je vlastně výkon teplovzdušného krbu dán, pak se naučíme vypočítat tepelnou ztrátu vytápěného prostoru a nakonec si řekneme pár doporučení, jak výkon krbu nejlépe zvolit.

V minulém dílu jsme si vysvětlili, jak zvolit vhodný výkon krbu, což se pak v případě teplovzdušného krbu zároveň rovná potřebnému jmenovitému výkonu jeho krbové vložky. Výkon vložky už tedy určit umíme a nyní si popíšeme a objasníme některé základní vlastnosti moderních vložek, podle kterých můžeme dále vybírat.

Tento díl berte jako naše doporučení k nákupu krbové vložky. Tedy podobně jako kdybyste přišli osobně k nám do prodejny a chtěli si nechat poradit. Nabídka krbových vložek v e-shopech bývá poměrně široká a laik se v ní těžko orientuje. Ale stejně jako v případě kteréhokoliv jiného sortimentu i tady existují lepší a horší produkty. Proto si společně tuto téměř nepřebernou nabídku trochu zúžíme a představíme si ty vložky, které bychom Vám bez obav doporučili.

Obestavby teplovzdušných (a teplovodních) krbů se v současné době většinou staví z tepelně-izolačních materiálů, jako jsou například velkoformátové kalcium-silikátové nebo vermikulitové desky. Jsou poměrně levné, práce s nimi je snadná a rychlá. Jak si ale vysvětlíme dále, v některých případech je vhodnější použít i jiné materiály.

V tomto seriálu se věnujeme zejména krbu teplovzdušnému, tedy krbu, který předává své teplo převážně prouděním (konvekcí) – a to vzduchu proudícímu skrz jeho krbovou komoru. Tohoto proudění se dosahuje pomocí vstupních a výstupních konvekčních otvorů krbové komory. Proto si ukážeme, jak správně určit velikost těchto otvorů a kam je na krbové komoře umístit. Nakonec si také řekneme o předepsaném minimálním volném prostoru (pro proudění) kolem pláště krbové vložky.

V dnešním pokračování si řekneme, jaké požadavky musí splňovat místo a prostor, kam plánujeme krb umístit. Jedná se například o nosnost podlahy pod krbem, bezpečnostní vzdálenosti od krbu, parametry komínu či zajištění dostatečného přísunu vzduchu pro spalování. Veškeré tyto náležitosti musíme ověřit a vyřešit ještě před započetím samotné stavby krbu.

Minule jsme si vysvětlili, k čemu je dobré přivádět vzduch pro spalování z exteriéru a představili jsme si i způsoby, odkud a jak můžeme vzduch přivést. V tomto dílu si podrobně ukážeme návrh a sestavení přívodu vzduchu pomocí obdélníkového potrubí v podlaze.

Než začneme se stavbou našeho příkladového krbu, řekneme si, jak bude vypadat, jakou bude mít krbovou vložku, jaký materiál použijeme pro obestavbu a podobně. Pro představu si také provedeme cenovou kalkulaci celého krbu.

V tomto dílu začneme se stavbou našeho příkladového krbu. Pustíme se do první etapy stavby – zhotovení zadní stěny krbové komory přiléhající ke zdi místnosti. Tato stěna bude mít za úkol co nejvíce zabránit prostupu tepla z krbové komory do zdi za krbem, tedy jednoduše řečeno – vytvořit tepelnou izolaci mezi krbem a zdí místnosti.

V minulém dílu jsme začali se stavbou našeho příkladového krbu a zhotovili jsme zadní stěnu budoucí krbové komory s odvětrávanou mezerou. Dnes si ustavíme krbovou vložku a řekneme si o předepsaných minimálních odstupech stěn krbové komory od pláště krbové vložky. Nakonec ještě provedeme malou úpravu ustavení vložky s ohledem na rozměry použitých izolačních desek.

Minule jsme si ukázali, jak správně ustavit krbovou vložku krbu, a nyní ji už tedy můžeme definitivně napojit na komín. V tomto dílu si na úvod řekneme, co je to kouřovod, popíšeme si rozdíl mezi ocelovým a nerezovým, vysvětlíme si zapojení "po kouři" a "po vodě" a ukážeme si nejčastější příklady sestav kouřovodu z praxe. Nakonec se ještě naučíme, jak správně vytvořit přechod mezi ocelovým kouřovodem a šamotovým komínem.

V předchozím dílu jsme napojili krbovou vložku kouřovodem na komín, a nyní se tak můžeme pustit do stavby zbylých stěn a stropu krbové komory. Zároveň si ukážeme postup instalace ventilačních mřížek a revizních krbových dvířek.

V minulém dílu jsme dostavili celou krbovou komoru a nainstalovali ventilační mřížky a revizní dvířka. Tím jsme v podstatě dokončili hrubou stavbu krbu a schází už jen omítka. Té se budeme věnovat dnes. Řekneme si, co je to základní a finální omítka a představíme si konkrétní nabídku malt a omítek, které můžeme použít.

Konečně jsme se dostali na konec našeho povídání o návrhu a stavbě teplovzdušného krbu. Dnes se ještě seznámíme s doporučeným postupem pro první zátopy v nově postaveném krbu, abychom tak pozvolna vysušili vlhkost z použitých stavebních hmot a také vypálili žáruvzdornou barvu na krbové vložce a kouřovodu a úplně nakonec si řekneme pár doporučení nebo tipů ke správnému provozování a údržbě krbu.

V tomto dodatkovém dílu našeho seriálu si představíme možnosti rozvodu teplého vzduchu od krbu do vzdálenějších místností domu. Řekneme si, co je to otevřený a uzavřený teplovzdušný rozvod a podrobněji si ukážeme příklady otevřeného rozvodu s přirozenou a nucenou cirkulací vzduchu.

Dříve než se budeme věnovat problému sekundárního spalovaní, bude užitečné podívat se podrobněji na palivo, které se v krbech používá nejčastěji, tedy dřevo.

Nedostatečný tah komínu je zásadní problém, který je nutné nějakým způsobem vyřešit. Jedním z možných řešení je použít tzv. komínový ventilátor. V tomto článku si vysvětlíme, jak komínový ventilátor funguje, představíme si konkrétní modely z naší nabídky a řekneme si některé další základní informace.

Komínový tah je velice důležitým parametrem, který výrazně ovlivňuje účinnost spalování připojeného topidla – krbové vložky nebo kamen. Proto si v tomto článku představíme tzv. regulátory komínového tahu, které mají za úkol neustále udržovat předem nastavený správný tah. Díky regulátoru tahu je tak možné ušetřit i nemalé částky za topení.

Zahradní krby Norman jsou určené pro použití dřevěného uhlí jako primárního paliva. Největší odolnost vůči otevřeným plamenům vykazují všechny krby s šamotovým obkladem spalovacího prostoru.

Svislý "V-zářez" v zadní straně pracovní desky některých zahradních krbů NORMAN vymezuje oblast řízené dilatační trhliny. Vlasová trhlina se vytvoří již během přepravy nebo po zatopení v krbu a slouží k uvolnění nežádoucího napětí v pracovní desce.

Jestliže se na povrchu betonových dílů zahradních krbů vyskytne bílý potah, jedná se o tzv. "vykvétání". To je u betonu zcela běžná záležitost, která neovlivňuje užitnou hodnotu výrobku, neboť opakované omývaní (i déšť) způsobí zmizení výkvětu.

Douzovací střecha je velice užitečné příslušenství pro Váš zahradní krb, které výrazně rozšíří možnosti jeho použití přidáním dalších možností tepelné úpravy Vašich oblíbených potravin.

Otočný držák je velmi užitečný doplněk pro grilování. Mechanismu držáku je díky masívní ocelové konstrukci velmi tuhý a jeho nosnost je tak dostatečná i pro kotlík na guláš apod.

Většinu krbů lze sestavit dle přiloženého návodu na montáž ve dvou lidech do cca 30 min bez zvláštních nároků na nářadí a materiál. Krb se sestavuje "nasucho", tedy bez spojovacích materiálů. Výjimku tvoří krby Vesuv, Santorin a Rustika.